Jak stavět modely z leptů

Na úvod chci říci, že není třeba se leptaných modelů bát. Opravdu, mám zkušenost, že je spousta amatérských modelářů, kteří se obávají stavět tyto modely a mají k nim nedůvěru. Jsou to zbytečné obavy, snad každý měl již v ruce obyčejnou transformátorovou páječku a právě ta ke sletování modelu stačí.  Z vlastní zkušenosti můžu prohlásit , že je snazší i rychlejší model sletovat, než pilovat křivé a nepravidelné modely z odlitků (nic proti jejich výrobcům, každý dělá to, co se mu zamlouvá!!) a nakonec zjistit, že model z odlitku má stejně každé okno jiné.Navíc dobře sletovaný model je téměř nerozbitný, kdežto epoxidový odlitek při prvním pádu praskne a můžete začít znovu. Někteří opravdu dobří modeláři nebudou jistě s mými instrukcemi souhlasit, ale tento návod je určen těm, kteří s kovovými modely začínají nebo snad časem začnou. Já sám nejsem žádný „profík“ a to, co zde popíši, stále používám. Zde je tedy několik rad a zásad jako odpovědí na Vaše nejčastější dotazy, při jejichž dodržení a průměrné šikovnosti lze postavit dobrý model:

1. Modely se musí letovat a nelze je (až na některé níže popsané detaily) lepit žádným lepidlem.
2. Na letování nelze používat kalafunu, ale je třeba použít pájecí vodu (viz. níže).
3. Vše je třeba řádně prohřát, proto je nutno velké díly letovat na podložce, která co nejméně odvádí teplo, ideální je zlatnická cihla, ale postačí i tvrdé dřevo nebo sklo. Hlavně neletujte ve svěráku a jen malé dílky, které se prohřejí velice rychle, lze vzít za růžek do kleští nebo pinzety.
4. Při letování tupých spojů v hranách (např. čelo k boku vozu) je třeba dostat se co nejdále „do kouta“ , já proto používám pájecí očko z drátu průměru 1 mm a ne standardní, které má průměr 1,3mm. Toto tenčí očko se také více zahřeje, což není v tomto případě vůbec na škodu.
5. Při stavbě musíme myslet na to, že model bude třeba nastříkat, zasklít okna, případně dosadit pohon. Podle toho tedy sletujeme jen části modelu, které pak do sebe sesadíme a zajistíme buď nárazníky nebo i přilepíme (např. střechu na „Rigu“) nebo zvolíme i jiný způsob, to záleží na praxi a zkušenosti každého z Vás.
6. Stavbu masek podvozků a ložiskových domků, které jsou z více vrstev kvůli správné plastičnosti a věrnosti, lze provést několika způsoby. Začátečníkům rozhodně doporučuji lepit je kvalitním vteřinovým lepidlem. Potom je dobré ještě hrany masky přejet kapkou lepidla. Ti zručnější mohou hrany proletovat trochou cínu na pistolové páječce. „Profíci“ tyto masky letují pomocí pájecí pasty (je ovšem veliký problém takovou pastu odpovídající kvality v této zemi sehnat) a plynové pájky.
7. Model před stříkáním musíme řádně odmastit technickým benzinem nebo jarovou vodou se silnou koncentrací saponátu a vždy!! nastříkat základovou barvou na kov (stačí ze spraye).
8. Drobné díly, které mají např. jinou barvu než skříň, zvlášť nabarvíme a pak přilepíme opět vteřinovým lepidlem na téměř hotový model (např. přechodové můstky, žebříčky atd.).
9. Popis a ostatní doplňky si už udělá každý sám, podle vlastních představ a zkušeností.

Doufám, že jsem některým modelářům trochu poradil a dodal odvahu k leptaným modelům, které mají podle mého názoru velikou budoucnost. Těm, které jsem svými radami urazil, se upřímně omlouvám! Ty, kteří si myslí, že to vymysleli lépe, zvu do diskuse, neboť víc hlav, víc ví! Rozhodně netvrdím, že moje rady jsou ty nejlepší a znovu upozorňuji rejpaly, profíky a počítače nýtů, že tyto rady nejsou určeny jim, ale těm, kteří s touto technologií chtějí začít.

Pájecí kapalina PK-NTR 30

Pájecí kapalina pro měkké pájení běžných ocelí, mědi a mosazi. 
Vykazuje výbornou smáčitelnost pájeného povrchu a intenzivně 
odstraňuje oxidy. Je chemicky agresivní a proto vyžaduje po 
provedeném pájení dokonalý oplach vodou.